Šiauliai a Hora křížů

Šiauliai a Hora křížů

Ve vnitrozemí Litvy se rozkládá město s krkolomným názvem Šiauliai, které je čtvrtým největším městem v zemi. Stojí jakoby ve stínu proslulého Křížového vrchu, který leží asi 10 km od něj a je nejvýznamnější poutní místem Litvy. Kopec ozdoben tisíci kříži nejrozmanitějších velikostí a tvarů, které sem dali lidé z celého světa.

Šiauliai bylo založeno v roce 1236 na místě, kde proběhla velká bitva. Mečoví rytíři vracející se na sever ze svých nájezdů, byli poražení v bitvě u Saulé Litevci. Tehdy poprvé litevský král Mindaugas sjednotil místní náčelníky k odporu proti rytířům livonského řádu. Ti byli v této bitvě rozdrceni, ale společně s německými rytíři nakonec přece jen v roce 1398 oblast Žemaitska obsadili. Povstání v roce 1408 však vedlo ke společnému litevsko-polskému postupu proti rytířům. Ti byli pak definitivně poražení u Grünwaldu v roce 1410 a byl konečně nastolen mír.

Foto: Hora křížů

Šiauliai začalo ekonomicky i kulturně růst, největšího rozkvětu dosáhlo v 16. století. V roce 1872 město postihl rozsáhlý požár, který jej téměř srovnal se zemí. Přes veškerou nepřízeň osudu – požáry, mor a bitvy – se Šiauliai nakonec stalo přitažlivým, prosperujícím městem a administrativním, kulturním a obchodním centrem severozápadní oblasti Žemaitsko. Skomírající hospodářství města dostalo nový impuls v roce 1995, kdy bylo bývalé vojenské letiště opuštěné o dva roky dříve sovětskou armádou, přestavěno na zónu volného obchodu. 

Centrum města není nijak velké, proto je možné si jej pohodlně prohlédnout i pěšky. Město ze severu na jih protíná hlavní ulice Tilžes gatve, na jejímž severním konci stojí kostel sv. Petra a Pavla. Kostel byl postaven v letech 1595 – 1625 z peněz získaných prodejem čtyřletých býků, které darovali místní sedláci. Stavba se pyšní 75 metrů vysokou věží, která je druhou nejvyšší v celé Litvě. Sídlí zde biskup diecéze Šiauliai. V sousedství najdete kostel sv. Jiří postavený v roce 1909 pro zdejší ruskou posádku, dnes je ale katolický.

Hlavní ulici protíná z východu na západ ulice Vilniaus gatve. Na průsečíku obou ulic se vytvořilo malé náměstíčko, na kterém stojí malá věž s hodinami. Věž je dobrým orientačním bodem a oblíbeným místem setkávání. Další významnou památkou umístěnou v centru města na tzv. Slunečním náměstí jsou obrovské sluneční hodiny s bronzovou sochou lukostřelce. Byly postaveny v roce 1986 jako připomínka na 750. výročí bitvy u Saulé. Naproti hlavnímu tržišti najdete památník, který označuje místo, kde byli v roce 1863 oběšeni účastníci povstání. Ve městě můžete navštívit celou řadu muzeí s nejrůznějším zaměřením.  Zajímavá jsou například Muzeum rozhlasu a televize, Muzeum jízdních kol, Kočičí muzeum, Muzeum fotografie nebo Vodárenské muzeum. 

Pravděpodobně nejzajímavější pamětihodností, za kterou přijíždějí lidé do Šiauliai je cca 10 km vzdálený Křížový vrch někdy zvaný též Hora křížů. Toto místo je známé jako litevská Mekka. Tisíce a tisíce křížů, které jej zdobí, přitahují poutníky z nejrůznějších koutů Evropy. Najdete zde kříže malé i velké, nákladné i skromné, dřevěné i kovové, složitě zdobené i jednoduché. Mnohé z nich jsou doplněny květinami, fotografiemi nebo jinými vzpomínkami na zesnulé. Všechny do jednoho jsou však výrazem zbožnosti a mistrovskými díly lidového umění. 

Historie vzniku Hory křížů je opředena tajemstvím. Dnes existuje téměř tolik legend, kolik stojí na kopci křížů. Někteří lidé tvrdí, že zde byly kříže vztyčeny během tří dnů a nocí truchlícími rodinami vojáků zabitých ve velké bitvě. Podle jiných šlo o dílo otce, který v zoufalé snaze vyléčit svou nemocnou dceru, postavil na hoře kříž. Během několika málo dní se jeho dcera opravdu uzdravila. Zvěst se rozlétla po celém kraji a na kopci začaly přibývat kříže. Pohanské tradice zase vypráví příběh o zde zapálených posvátných ohních, které opatrovaly nebeské panny. Později byly pohanské totemy vyměněny za křesťanské kříže. Každopádně, první kříže se zde objevily ve 14. století. Mnoho jich vzniklo po krvavém proticarském povstání v letech 1831 až 1863 a staly se tak symbolem utrpení i naděje. Lidé poté oběti povstání uctívali právě pokládáním křížů.

Foto: Hora křížů

V sovětské éře bylo stavění křížů trestným činem, ale lidé sem nepřestali chodit uctívat své blízké, kteří byli odvlečeni do pracovních táborů na Sibiř. Vrch byl proto nejméně třikrát zpustošen buldozery, v roce 1961 Rudá armáda zničila všechny kříže, zatarasila přístup k hoře a na jejím úpatí vykopala příkopy, aby se na vrchol nikdo nemohl dostat. Nepomohlo to, přes noc na místě vyrostly další nové kříže. Znovu zničeny byly v roce 1972, po upálení studenta na protest proti sovětské okupaci. Již v roce 1990 se na vrchu o rozloze 4600m2 nacházelo ohromujících 40 tisíc křížů, do dnešní doby jejich počet vzrostl o další tisíce. 

V roce 1993 poctil místo svou návštěvou papež Jan Pavel II. a daroval sem sochu ukřižovaného Krista v životní velikosti, která areálu dominuje. V roce 2001 byl na Křížovém vrchu vybudován františkánský klášter. Tato předkřesťanská tradice výroby křížů získala v roce 2002 dokonce statut světového dědictví UNESCO. Místo navštíví každoročně tisíce věřících a turistů, kteří se mezi nimi kříži fotí a přidávají další. Na parkovišti totiž místní lidé prodávají předměty s náboženskou tématikou, jantarové náramky, náhrdelníky, ale hlavně - desítky druhů křížů. Každý si tak může koupit "svůj" kříž a přidat ho k těm desítkám tisíc křížů, které už na kopci jsou. Největší zástupy poutníků přicházejí pravidelně na Velikonoce. Legenda praví, že kdokoli sem dorazí a něco si přeje, tak se mu přání vyplní. Místo má opravdu jedinečnou atmosféru, je to jedno z nejemotivnějších míst celé krajiny. 

- jap - 

Předchozí článek z Litvy: 
Přírodní park delty Nemunasu – litevské Benátky 
Nida – litevská Sahara 
Palanga – oblíbené letovisko Litevců 
Klaipėda – návštěva v dávném Memelu
Kaunas

Článek byl zobrazen 18 379 krát.