Kaunas

Kaunas

Moderní a pulzující Kaunas je se svými 416 tisíci obyvateli druhým největším městem v Litvě a stal se také kulturním i průmyslovým centrem stejnojmenného kraje. V povědomí lidí je Kaunas zakořeněn jako bašta postsovětské mafie, má však také řadu předností, které lákají turisty ze všech koutů Evropy.

Kaunas leží ve střední Litvě, asi 100 km západně od Vilniusu, na soutoku řek Neris a Nemunas. Podle legendy město založil syn dvou nešťastných mladých milenců Mildy a Daugerituse, který byl zplozen v jeskyni nedaleko dnešního Kaunasu. Archeologové jsou však toho názoru, že byl Kaunas založen ve 13. století, ale první písemná zmínka pochází z roku 1361. Až do století patnáctého stálo město v čelní linii proti německému rytířskému řádu. Tento řád byl nakonec poražen polsko-litevskými spojenci u Grünwaldu roku 1410. Během 15. a 16. století bohatlo město obchodem na řece. Velký vliv měli opět němečtí kupci a byl zde také úřad hanzovního spolku. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany Švédů, Rusů a napoleonské armády.

Autor: Zsolt Bugarszki

Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se proměnilo v jednu z ruských hraničních pevností. Během první světové války byl Kaunas po dobu tří let obsazen německou armádou. Strategická poloha města byla také hlavním důvodem, proč bylo před 2. světovou válkou hned třináctkrát vypáleno do základů. Roku 1940 město obsadila Rudá armáda, později bylo okupováno vojsky Třetí říše a roku 1944 jej získal opět Sovětský svaz. Po jeho rozpadu se Kaunas stal konečně součástí samostatné Litvy.

Dnes je Kaunas významným lodním přístavem, s pěknou architekturou a množstvím muzeí. Historické centrum města se rozkládá okolo náměstí Rotušės aikštė. Nejvíce živo je pak v blízkosti ulic Laisvės alėja a Donelaičio gatvė, které jsou lemovány obchody, galeriemi, muzei, restauracemi a hotely. Dlážděná ulice Vilniaus gatvė je hlavní tepnou protínající kouzelné Staré město. Ve 13. století tato ulice spojovala dokonce Kaunas s hlavním městem Vilnius.  Stojí zde bývalé prezidentské sídlo, před nímž se rozprostírá zahrada s bronzovými sochami bývalých litevských prezidentů. V těsné blízkosti této ulice je možné navštívit Muzeum lidové hudby a nástrojů. Snad nejvýraznější stavbou je katedrála sv. Petra a Pavla z roku 1410, která má barokní podobu, pouze okna mají původní tvar z 15. století. Uvnitř katedrály je devět oltářů a hrobka kaunaského kněze a básníka Maironise.

Staré náměstí Rotušės aikštė je lemováno domy německých obchodníků z 15. a 16. století, které přežily i sovětskou éru, během které hrozilo, že v těchto místech povede dálnice. Bývalá radnice ze 17. století dnes slouží jako svatební palác a ve sklepení je umístěno Muzeum keramiky. V jihozápadním rohu náměstí stojí socha Maironise, jehož díla byla v minulosti Stalinem zakázána. Navštívit můžete i jeho rodný dům, který byl přeměněn na Litevské muzeum literatury. Na jižní straně náměstí se tyčí dvouvěžní jezuitský kostel sv. Františka a klášterní komplex. Poměrně strašidelné a fascinující je Muzeum historie medicíny a farmacie, v bývalých prostorách pošty pak najdete Muzeum pošty, telekomunikací a informatiky, kde si můžete prohlédnout spoustu starých telefonů.

V Kaunasu si zajděte prohlédnout i pozůstatky Kaunaského hradu, stojí zde opravená věž, části zdí a vodního příkopu. Hrad byl založen ve 13. století a sloužil jako významná základna na západní hranici Litvy. V jihovýchodním rohu Rotušės aikštė stojí zajímavý Perkūnasův dům, který byl vystavěn v 16. století a sloužil jako sídlo cechů. Nedaleko od něj, se na břehu řeky vypíná gotický Vytautasův kostel. V Kaunasu se nachází celkem devět vyhlídek, které nabízí krásné rozhledy na Staré i Nové město. Poměrně historickou pozemní lanovkou se můžete například dostat na Zelený vrch, který je dominantou Kaunasu.

Směrem na východ od Starého města se rozkládá Nové město, které zde vzniklo v 19. století. Hlavní ulicí je pěší zóna zvaná třída Svobody, které vévodí silueta kostela sv. Michala. V těchto místech se také rozprostírá Městská zahrada vzdávající poctu kaunaskému studentovi, který se v těchto místech upálil na protest proti sovětské nadvládě. Západní část zahrady zdobí zbytky hradeb a věže.

V Kaunaském hudebním divadle byla roku 1918 vyhlášena nezávislost Litvy. Nedaleko najdete i obchodní dům Merkurijus, který byl během sovětské éry jedním z nejlépe zásobených v celém SSSR. Pro ruské pravoslavné věřící byl v Novém městě roku 1895 postaven modrý neobyzantský kostel sv. Michala Archanděla. Po mnoho let v něm sídlilo sklářské muzeum, dnes je určen katolíkům. V blízkosti kostela se nachází nechvalně proslulá socha muže, jež byl vytvořen podle řecké bohyně vítězství Niké. Odhalení této sochy v celé její nahé kráse vyvolalo ve městě bouři nevole.

Za sochou muže se nachází Umělecké muzeum Mykolase Žilinskase a Muzeum politických vězňů dokumentující partyzánský odboj. Na Náměstí svornosti stojí budova Technické univerzity, kterou navštěvuje okolo 14 tisíc studentů. Ve městě funguje také menší Univerzita Vytautase Velikého, založená roku 1989. Okolo památníku Svobody jsou rozesety památníky litevských bojovníků za svobodu a najdete zde i věčný oheň obklopený vyřezávanými kříži. Památník je připomínkou 16. února 1918, tedy dne, kdy Litva získala nezávislost.

Kaunas je městem, kde najdete nepřeberné množství nejrůznějších muzeí. Prohlédnout si všechny ani není v lidských silách. Vynechat byste však neměli prohlídku Muzea čertů, které uchovává zvláštní sbírku ďábelských sošek, jež sestavil krajinář Antanas Žmuidzinavičius. Všimněte si satanských figur Hitlera a Stalina vytvořených z kořenů stromu, jak tančí nad Litvou.

V táboře smrti zvaném Devátá pevnost můžete uctít památku Židů, kteří zde byli zavražděni. Právě zde se odehrávaly jedny z největších hrůz litevské historie. Židovské ghetto Devátá pevnost bylo vybudováno na severozápadním okraji Kaunasu. Původně byla pevnost postavena jako opevnění západní hranice carské říše, ale za druhé světové války z ní nacisté udělali tábor smrti. Celkem zde bylo zavražděno asi 80 tisíc Židů. Muzeum dnes dokumentuje nacistické řádění a uchovává také materiály o sovětských zvěrstvech proti Litevcům, které se zde konaly po válce. Na místě masových hrobů stojí monumentální sochy. V blízkosti je umístěna funkční synagoga s pomníkem věnovaným asi 1600 dětí, jež byly zabity v Deváté pevnosti.

Asi 10 km od centra města se nachází Kaunaská přehrada, která je největší v zemi. Na jejím břehu stojí klášter Pažaislis, který je krásným příkladem barokní architektury. Klášterní kostel se pyšní 50 metrů vysokou kopulí a benátským interiérem z růžového a černého mramoru, jež byl dovezen z polského Krakova.

- jap -

Předchozí článek z Litvy:
Aukštaitský národní park
Druskininkai
Vilnius - město kostelů
Kurská kosa

Článek byl zobrazen 12 372 krát.