Klaipėda – návštěva v dávném Memelu

Klaipėda – návštěva v dávném Memelu

Na západě Litvy se na březích řeky Danė, která zde ústí do Kurské laguny, rozkládá dvousettisícové město Klaipėda. Je branou ke krásné přírodě Kurské kosy, ale zároveň také třetím největším městem v zemi. Stalo se tak významným průmyslovým střediskem a mezinárodním přístavem zajišťujícím spojení s Německem, Dánskem a Švédskem.

Původně na místě dnešní Klaipėdy stávala rybářská vesnice obývaná starými Balty. Samotná Klaipėda byla poté snad po celou dobu své existence převážně německým městem nazývaným Memel. V roce 1252 zde byl řádem livonských rytířů založen hrad Memelburg a roku 1328 byl společně s okolními sídly předán řádu německých rytířů. Memel se tak stal nejsevernějším městem ovládaným německými rytíři a později byl i pruským vévodstvím. Během 13. a 14. století bylo město několikrát vyrabováno a zničeno. V roce 1678 po nájezdu Švédů lehlo popelem úplně, ale bylo znovu vystavěno. Nesměly se zde však stavět žádné kamenné nebo cihlové budovy, protože by v případě pádu města poskytly útočiště nepříteli.

Od roku 1871 až do 1. světové války bylo město součástí sjednoceného Německa. V té době zde žilo okolo 30 tisíc obyvatel, stejný podíl Němců i Litevců. Na konci 1. světové války byla podepsána Versailleská smlouva, díky které bylo město a severní polovina Kurské kosy odděleno od Německa jako „mezinárodní území“. Byla zde zřízena autonomní vláda a umístěna francouzská posádka. Bez státní příslušnosti zůstalo toto „memelské území“ až do roku 1923. Tehdy sem vpochodovali litevští vojáci a území anektovali. Roku 1925 se tak Memel stal oficiálně Klaipėdou.

Autor: Edmundas Pilvelis

Druhá světová válka zanechala na městě značné škody. Hitler si zdejší území zabral již v roce 1939 a nacisté tak následně mohli klaipėdský přístav využívat jako ponorkovou základnu. V lednu 1945 byly velké části města srovnány se zemí při bombardování, jež vedlo k obsazení Rudou armádou. V evakuovaném a obleženém městě se podařilo přežít jen osmi lidem.

Po válce začala Klaipėda povstávat z popela, postupně byla znovu vystavěna a rozvinula se ve významné sovětské město s loďařským a rybářským průmyslem. Dnes se můžete v Klaipėdě setkat s rusky hovořícím obyvatelstvem, Němců zde zůstala jen hrstka. Přesto zde trochu té německé atmosféry poznáte, zejména na architektuře. V roce 2012 oslaví Klaipėda 760. výročí svého založení. Každoročně v červnu probíhá v Klaipėdě Mořský festival, který dává připomenout námořní historii města.

Klaipėda byla vždy strategicky významným místem a i dnes je důležitá pro ekonomiku a také jako jediný nezamrzající mořský přístav na Baltu. Právě odtud má Litva zajištěno přirozené spojení se zeměmi EU, do kterých směřuje převážná část litevského exportu. Vzhledem k tomu, že se zdejší průmyslová zóna úspěšně rozvíjí, je možné předpokládat, že význam přístavu ještě vzroste.

Velká část historického centra Klaipėdy byla zničena za 2. světové války, podařilo se proto dochovat jen části německého města. Prohlédnout si můžete jak obnovené ulice, tak i přestavěné staré domy. Středem starého města je Divadelní náměstí, na jehož severní straně stojí pěkné klasicistní Klaipėdské divadlo z roku 1857. V roce 1939 na jeho balkóně stanul Hitler a před davy lidí na náměstí vyhlásil „Anschluss“, tedy připojení Memelu k Německu. Před divadlem je umístěna fontána Simona Dacha, která nese jméno německého básníka narozeného v Klaipėdě. Uprostřed fontány si můžete prohlédnout sochu Äennchen von Tharau, což je postava vystupující ve slavné německé svatební a milostné písni. Fontána ani socha nejsou originály, ty nepřežily válku, proto byly v roce 1989 nahrazeny věrnými replikami.

Dva bloky jižně od divadla najdete hrázděnou budovu z roku 1819, v níž sídlí Galerie Baroti. V této části města se nachází ještě několik dalších hrázděných budov, které byly pro německý Memel typické. Nedaleko galerie se nachází Muzeum rané historie Litvy, které vystavuje kolem 50 tisíc exponátů dokumentujících dávnou historii Litvy. V zapadlých a rozpadajících se uličkách Starého města najdete půvabné Kovářské muzeum, sídlící v bývalé kovárně. Uvnitř si můžete prohlédnout řadu kovaných předmětů, zejména pak kovaných svícnů. Na dvoře jsou vystaveny zdobené kříže.

Na severním břehu řeky Danė se rozkládá pobřežní park, obrazová galerie a zahrada, která byla dříve německým hřbitovem. Zajímavé je Muzeum hodin, ve kterém tikají gotické i atomové hodiny. Na nádvoří muzea se v letních měsících pravidelně konají jedinečné koncerty zvonkohry. Největším hudebním nástrojem je 44 metrů vysoká zvonice sousední pošty. Samotná pošta stojí také za návštěvu, pyšní se totiž oslnivým interiérem z červených cihel a barevnými vitrážemi. Asi kilometr severně od centra města je situováno hlavní sídlo Klaipėdské univerzity.

Při návštěvě Klaipėdy byste neměli vynechat část zvanou Smiltynė, rozkládající se za úzkým průlivem. Jde o jedno z nejhezčích míst s plážemi (i nudistickými), vysokými dunami, borovými lesy, řadou muzeí a výstav. Vyzkoušet můžete tradiční saunu, po které je dobré se zchladit ve studených vodách Baltu. Největší atrakcí této oblasti je však Námořní muzeum, akvárium a delfinárium. Sídlí v pevnosti postavené v 19. století pruskou armádou. Ta měla chránit Klaipėdu před útoky z moře. Němci ji používali také jako sklad munice a v roce 1945 ji vyhodili do povětří. V 70. letech 20. století však byla obnovena, aby sloužila k turistickým účelům.

Děti budou jistě ohromeny představením lachtanů a delfíní show. V delfináriu je pět delfínů a v akváriu plavou tropické ryby, ryby z Kurské laguny a Baltského moře. Pravidelně se zde konají výstavy mušlí a korálů. Nedaleko pevnosti je možné navštívit řadu zajímavých expozic. Nachází se zde Přírodní muzeum Národního parku Kurská kosa či etnografická mořská rybářská osada s malou skupinkou tradičních dřevěných rybářských domků z 19. století.

- jap -

Předchozí článek z Litvy:
Kaunas
Aukštaitský národní park
Druskininkai
Vilnius - město kostelů
Kurská kosa

Článek byl zobrazen 10 111 krát.